Spočítali jste si někdy, kolik jídla týdně vyhodíte? A co teprve kolik ho zlikvidují velké markety. V popelnicích skončí každý rok tuny potravin. Přitom by mohly dostat ještě druhou šanci.

Své o tom ví i Václav Hrček – předseda občanského sdružení Potravinová banka Hradec Králové, které v letošním roce rozjelo v Královéhradeckém kraji svou činnost.

Jak byste vysvětlil pojem potravinová banka? Na jakém principu funguje?

Obchody nebo jiní dodavatelé darují přebytečné potraviny, pracovník potravinové banky si pro zboží po domluvě přijede. Potravinová banka pak věnuje potraviny organizacím, tedy ne přímo potřebným jednotlivcům. Vše funguje na základě smlouvy uzavřené mezi bankou a odběratelskou organizací. Potraviny dostává odběratelská organizace od banky zdarma, přispívá však na část nákladů, vynaložených bankou na provoz skladu a svoz potravin od dárců, a to podle sjednaného ročního objemu odebíraných potravin. Jednotlivé organizace si pak potraviny vyzvedávají ve skladu Potravinové banky v Hradci Králové a podle svých pravidel je rozdávají přímo potřebným lidem.

Jak dlouho jste o zřízení banky v Hradci usilovali?

Jednání s Českou federací potravinových bank jsme vedli od podzimu 2014. Dost nám pomohly zkušenosti potravinových bank v ostatních krajích i také podpora federace.

Kolik jídla je hradecká pobočka schopná pojmout?

Jsme schopni přijmout a distribuovat několik desítek tun potravin ročně.

Za kým pak potravinová pomoc putuje, podle jakého klíče se jídlo přerozděluje?

Potraviny rozdávají neziskové organizace lidem, kteří na jídlo nemají prostředky, například rodinám s dětmi i jednotlivcům, kteří se ocitli v nouzi. Někde jsou potraviny využity i pro společné vaření pro tyto lidi. Organizace, které těmto lidem poskytují pomoc, fungují většinou formou sociálních služeb. Pravidla pro distribuci si stanoví na základě vyhodnocení potřebnosti.

Které obchody nebo dodavatelé jsou vám schopni darovat jídlo?

Potraviny získáváme především od větších obchodů, plánujeme oslovit i některé výrobce.

Co když mi nějaké jídlo zbyde doma, můžu ho do banky také přinést?

Můžeme nakládat jen s potravinami darovanými od oficiálních distributorů a obchodů. Jen tak můžeme zaručit, že u zboží byly nepřetržitě zachovány podmínky pro skladování. Například teplota, vlhkost, skladování i přeprava při dodržení všech hygienických podmínek. Nemůžeme tedy přijmout potraviny, které již někdo měl doma, nebo je jen odnesl z obchodu. Stejně tak bohužel nemůžeme přijmout žádné domácí výrobky, které nesplňují podmínky pro uvádění na trh – to znamená označení výrobce, výroba ve schválených prostorách při dodržení všech podmínek a tak dále. Takže nelze uskladnit a dále distribuovat žádné domácí marmelády, kompoty a podobně.

Když tedy vyloučíme domácí výrobu, ostatní potraviny lze přijmout všechny? Které banka preferuje?

Využijeme především potraviny trvanlivé, ze surovin zejména luštěniny, rýži, mouku, olej, cukr, instantní polévky, v omezeném množství také kávu, čaj či sůl. Co se týká potravin pro přímou spotřebu, preferujeme hlavně trvanlivé pečivo a konzervy. Cílem pomoci je překlenutí tíživé situace poskytnutím potravin pro zajištění prosté, ale důstojné stravy.

Získává darující nějakou „výhodu“, když jídlo do banky věnuje?

Podstatou „darovaní“ není směna něčeho za něco, „darovat“ znamená něco dát a nic za to nechtít. Vědomí, že jsem mohl přispět těm, kteří i v současné době v naší zemi nemají na jídlo, je pro mnoho dárců silnou motivací.

Jak zatím hodnotíte spolupráci s dárci z Královéhradeckého kraje?

Jsme teprve v začátcích distribuce, postupně oslovujeme možné dárce, a to v závislosti na postupně se rozšiřujícím počtu odběratelů. Vážíme si pozitivní odezvy, se kterou se setkáváme. Jsme si vědomi, že velký kus cesty nám prošlapaly první potravinové banky v jiných krajích, které pomohly zviditelnění myšlenky darování přebytečných potravin. Těšíme se i na listopadovou Národní potravinovou sbírku. Ta má ale trochu jiná pravidla než potravinová banka… Přesně tak. Do sbírky budou moci darovat potraviny pro potřebné přímo jednotliví lidé. Jídlo mohou nakoupit v obchodě a hned za pokladnou je darovat bance k využití. V tomto případě je garantováno předchozí řádné skladování potravin.

Na konci loňského roku začal v Česku platit zákon, kdy se z darovaných potravin už nemusí odvádět 15 procent DPH z prodejní ceny. Tedy tak, jak je to běžné v řadě jiných zemí. Co všechno tato změna přinesla v praxi?

Za tuto úpravu jsme opravdu rádi. Věříme, že postupně přispěje k tomu, že darování nepotřebných potravin bude snazší. Zejména některé větší řetězce si už k tomuto postupu zpracovávají svou interní metodiku, aby naplnily stanovené podmínky.

Potravinová banka. Aneb tam, kde jídlo dostává druhou šanci

Na založení občanského sdružení Potravinová banka Hradec Králové, které sídlí v ulici Na Kropáčce, se podílely Oblastní charita Hradec Králové, Oblastní charita Jičín a také Farní Charita Dvůr Králové nad Labem. „Skladiště potravin“ fungují v dalších devíti krajích v republice, sdružuje je Česká Federace potravinových bank. Ta shromažďuje zdarma potraviny, skladuje je a přiděluje humanitárním nebo charitativním organizacím, které dále poskytují potravinovou pomoc potřebným. Federace sídlí v Praze a v budoucnu chce vybudovat sklady ve všech krajích. Potravinové banky dávají druhou šanci například přebytkům zemědělců, skladují trvanlivé a mražené a také jídlo, které bylo stažené z regálů před vypršením trvanlivosti nebo výrobky neprodejné, ale zdravotně nezávadné.

Zdroj:  Hradecký deník, autor Veronika Skřivanová